Daniel Bagge

Vystudoval jsem bakaláře na IPS, absolvoval studijní pobyty v Izraeli, Německu, jazykové v Sýrii a Tunisu. Abych dnes arabštinu vůbec nepoužíval. Magistra jsem absolvoval v rámci programu Bundeswehr univerzity v Mnichove společně s Marshall Center v Garmisch-Partenkirchenu a to v oblasti mezinárodní bezpečnosti. Pracovně jsem oborově začal v roce 2006 v Senátu Parlamentu ČR, prošel několika ministerstvy, Úřadem vlády, Kanceláří prezidenta republiky, zastupitelským úřadem v Syrské arabské republice a další. Nejzajímavější bylo potkávat a analyzovat leckdy velmi odlišné „firemní“ kultury v jednotlivých institucích. Průměrně jsem na jedné pozici zůstal rok, než jsem se naučil, co jsem potřeboval a šel čerpat zkušenosti jinam. V současné chvíli pracuji pátým rokem v Národním centru kybernetické bezpečnosti, do léta tohoto roku spadajícím pod Národní bezpečnostní úřad nyní pod Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. V podstatě jsme postavili na zelené louce specifickou schopnost státu, která je v mezinárodním měřítku vzorem dalším státům.

Rozhovor s Danielem:

Vystudovali jste obor Politologie a mezinárodní vztahy. Jak Vám studium na IPS pomohlo ve Vaši současné kariéře?

Širší rozhled, nebál bych se říci interdisciplinární. Zažil jsem výuku legend jako Havlíček (antická filosofie), Petrusek (sociologie). Formativní výuka.

Ve studiích jste pokračoval na německé vojenské univerzitě v Mnichově i v Izraeli. Můžete své zkušenosti se studiem v ČR porovnat?

Diametrálně odlišné přístupy.

V Izraeli se jednalo o program, který kombinoval jestřáby a holubice z řad přednášejících a byl zaměřen na blízkovýchodní konflikt (2007) především izraelsko-palestinské vztahy.

Jedním ze zásadních přínosů bylo kromě výuky skupina spolustudentů většinou doktorského studia či profesionálů z bezpečnostních a diplomatických složek většinou o 7-10 let starších.

Toto prostředí mi umožnilo společně se spolužákem, který program absolvoval se mnou čerpat i z jejich znalostí a zkušeností. S odstupem bych řekl, že „whodares, wins“ – hlásili jsme se na program jako studenti 2. ročníku bakaláře a jednalo se o program pro doktorské studenty a mladé profesionály v oboru :-).

Co se týče vojenské univerzity v Mnichově, (poprvé 2010, MA pak 2012-2013) to byla zcela jiná planeta. Jedná se o program na americké vojenské základně v bavorských Alpách, a mými spolužáky byli plukovníci, generálové, speciálních sil, zpravodajských služeb, vysoce postavení diplomaté. Představte si, že sice máte nějaké zkušenosti z exekutivy, ale je Vám 25 let a sedíte několik týdnů či měsíců vedle plukovníka libyjské vojenské zpravodajské služby, co se podílel na svržení MuamaraKaddáfího. Ať si o tom myslíte cokoli, fakt že Vaši „spolužáci“ mají profesně tolik zkušeností, jako Vy let, to je neuvěřitelná přidaná hodnota. Obzvlášť pokud Vás berou jako sobě rovného, naučíte se obrovské množství věcí. Nejen svrhávání severoafrických diktátorů.

Od roku 2013 působíte jako tajemník Rady pro kybernetickou bezpečnost, které předsedá předseda vlády. Jaká byla Vaše profesní cesta, která Vás na tuto pozici dovedla?

Viz výše, ale k Národnímu centru kybernetické bezpečnosti (tenkrát pod NBÚ) jsem se dostal zase trochu náhodou – být ve správný čas na správném místě, můj životopis doputoval k náměstkovi ředitele NBÚ, který mne oslovil s nabídkou práce. A pak už se to vezlo, a v souvislosti s mým působením v NCKB a povinnostmi vyplývajícími z ochrany kritické informační infrastruktury, a především přípravy strategie ČR pro oblast kybernetické bezpečnosti jsem byl jmenován.

Co se týče Cyberu jako takového absolvoval jsem před nástupem několik kurzů v NATO School a GCMC. Nicméně nejsem technikem, spíše policymakerem a stratégem.

Co byste poradil studentům, kteří by chtěli pracovat v oboru bezpečnosti nebo mezinárodních vztahů?

Získávejte co nejvíce pracovních, praktických zkušeností, aplikujte akademické znalosti a postupy v reálném světě, ale především nelovte skalpy do CV. Hledejte opravdu příležitosti pro získání nových poznatků a schopností. Případný zaměstnavatel poměrně rychle pozná tzv. sběrače. Cestujte, nemusí to být Erasmus party na rok, několika měsíční pobyty s profilací jsou leckdy cennější. Stážujte v mezinárodních institucích.

Jak při své náročné práci a častém cestování nejraději relaxujete?

Moc nerelaxuji. Pokud ano tak Netflix and chill, četba, a soukromé cestování.