Jiří Holík

Nejraději jsem v rodných Jižních Čechách, ale víc jak třetinu života už žiji a pracuji v Praze. Studium na IPS FSV jsem si okořenil Erasmem v Nottinghamu a letním pracovně – poznávacím pobytem v Peru. Při studiu jsem pracoval jako asistent v Senátu a tahle zkušenost mi pomohla získat práci na Ministerstvu životního prostředí, kam jsem nastoupil jako parlamentní zpravodaj. Legislativnímu procesu se dnes věnuji už šest let, přičemž se mi zároveň podařilo postoupit na vedoucí pozice. Dnes jsem zodpovědný za tým, který poskytuje administrativní a odbornou podporu činnosti ministra a také fungování ministerstva. Kromě toho, že mi moje práce umožňuje zůstat alespoň nepřímo v kontaktu s tím, co mě vždycky zajímalo a bavilo – tedy politikou – jsem dostal možnost věnovat se některým interním projektům, jako bylo vytvoření intranetu nebo spuštění nového systému spisové služby. To jsme pojali jako příležitost k elektronizaci oběhu dokumentů v rámci úřadu, protože věříme, že to zjednoduší a zefektivní jeho vnitřní fungování. Obecně se snažím měnit fungování úřadu k lepšímu, protože věřím, že práce ve státní správě má smysl.

Rozhovor s Jiřím:

1. Na IPS jste absolvoval magisterské studium politologie, máte za sebou i semestrální studijní pobyt na University of Nottingham. Můžete tyto dvě akademické zkušenosti porovnat?

Můj hlavní dojem byl ten, že studenti v Nottinghamu měli skvěle zvládnutou formu sdělení, zatímco s jeho obsahem to někdy bylo slabší. Mnohem větší důraz než v té době u nás se tam kladl na různé praktické semináře a diskusi. Tematickým zaměřením byla politologie v Nottinghamu trochu někde jinde. S některými klíčovými tématy současné politiky jsem se studijně potkal až tam, stejně jako s opravdovou učebnicí komparativní politologie.

2. V oboru bezpečnostních studií jste také získal titul PhDr. Motivovalo Vás k tomu nějaké konkrétní téma, kterému jste se chtěl věnovat, nebo to bylo potřeba k Vašemu zaměstnání?

Hlavní motivací bylo získat samotný titul; na tituly se v Čechách a ve státní správě zvláště pořád ještě věří. Bezpečnostní studia jsem si vybral proto, že jsem mohl rozšířit a rozpracovat docela povedenou diplomku, která se věnovala bezpečnostní politice EU vůči zemím Maghrebu. Téma bylo tehdy stejně aktuální, jako je dnes.

3. Přes asistenta senátora a různé pozice na Ministerstvu životního prostředí jste se vypracoval až na ředitele odboru kanceláře ministra. Co byste poradil studentům, kteří přemýšlí o práci v oboru politických věd nebo mezinárodních vztahů?

Myslím, že dnešní studenti velmi dobře ví, že samotný diplom už nestačí. Formální vzdělání je potřeba do CV doplnit dobrovolnými aktivitami, zahraničními pobyty, pracovními stážemi – nejen kvůli získávání praktických zkušeností, ale také kvůli kontaktům a doporučením. Všechno tohle může pomoci při důležitém pohovoru. Také to ale pomůže ujasnit si, co přesně člověka baví a co by chtěl v oboru dělat, ale i co by dělat nechtěl. Pak je samozřejmě potřeba mít trochu štěstí a dostat příležitost. Ale kdo se snaží a jde si za svým cílem, ten příležitost dostane.

4. Působil jste také na Velvyslanectví ČR v Limě, Peru. Co bylo pro Vás největším kulturním šokem oproti životu v ČR?

Nemůžu říct, že bych si z Peru přivezl nějaký silný pocit kulturního šoku. Příjmová nerovnost a s ní spojené problémy jsou tam samozřejmě mnohem větší než u nás. Silný zážitek pro mě byla Lima, jako neuspořádané, dynamické velkoměsto, kde jsou vedle sebe historické památky, luxusní nákupní centra, vilové čtvrti bohatých a slumy mezi horami odpadků. Ale protože jsem hodně cestoval, převažují hlavně pozitivní dojmy. Peru je nádherná, rozmanitá země s úžasnou historií, kouzelnými místy a příjemnými lidmi.

5. Jak při své náročné práci nejraději relaxujete? Máte nějaké hobby?

Nejlépe si odpočinu na cestách, když objevuji něco nového a povede se mi při tom odložit mobil. Když to časově vyjde, chodím hrát florbal, jezdím na kole nebo běhám. Rád čtu, ale poslední dobou bohužel méně, než bych rád. Mám rád filmy a hudbu.