Vlastimil Bernas

Po zdárném dokončení magisterských studií politologie na FSV UK a práva na PF UK jsem v roce 2014 začal pracovat na Úřadu vlády ČR v Sekci pro evropské záležitosti, kde působím dodnes. Mou pracovní agendu, při níž mohu využít znalosti z obou vystudovaných oborů, tvoří koordinace evropských politik v oblasti vnitřních věcí. Připravuji podklady pro předsedu vlády, podílím se na tvorbě pozic ČR, účastním se mnoha jednání. Pokud jde o volný čas, mou největší vášní je cestování a s tím spojené fotografování a zájem o cizí jazyky. Rád se také podívám na zajímavý film nebo zajdu do dobré umělecké galerie.

Rozhovor s Vlastou:

Obor politologie jste absolvoval s diplomovou prací zaměřenou na transformaci Britského impéria a na Právnické fakultě jste se v diplomové práci zaměřil na analýzu španělského modelu asymetrického regionalismu. Jsou náležitosti kladené na závěrečné práce odlišné na Politologii a na Právnické fakultě?

Upřímně, byť se úspěšně obhájená diplomová práce a zejména strasti s jejím vypracováním spojené nepochybně nesmazatelně vryjí do paměti každého z nás, je to již nějaký čas zpátky, nejsem proto s to poskytnout hodnotnou komparativní analýzu. Vedle marginálních rozdílů, spočívajících v odlišných formálních a rozsahových požadavcích, mne snad napadá jeden aspekt hodný zmínky. Zatímco na Právnické fakultě se většina pozornosti soustředí na složení státních zkoušek a diplomová práce je spíše „povinným doplňkem“, na IPS tvoří diplomová práce plnohodnotnou součást závěrečných zkoušek, na studenta jsou tak kladeny vyšší nároky stran metodologie a přínosu práce, resp. vlastního výzkumu. Chtěl bych ovšem podotknout, že se jedná o mé subjektivní pocity, v žádném případě nechci sklouzávat k nějakým paušalizacím.

Absolvoval jste řadu zahraničních studijních pobytů (např. na univerzitách v Oslu, Kodani, Amsterdamu, Londýně nebo stáž na Stálém zastoupení ČR při EU v Bruselu). Jakou zkušenost z těchto pobytů hodnotíte jako nejpřínosnější a co pro Vás naopak bylo nejtěžší?

Jako přelomový a nejzásadnější bych rozhodně označil hned svůj první zahraniční studijní pobyt uskutečněný v rámci programu Erasmus na Universidad de Sevilla ve Španělsku, kde jsem studoval právo. Z mnoha pozitiv musím uvést alespoň jedno, a sice obrovský přínos, který zahraniční pobyt měl pro úroveň mé znalosti španělštiny. Pochopitelně nejobtížnější byla počáteční aklimatizace, a to jak obrazně, tak – s ohledem na andaluské klima – i doslova. Obdobně bych hodnotil rovněž své zkušenosti s nedávnými studijními pobyty, byť měly jen krátkodobý charakter. V paměti mi utkvěla například stáž na Universidad de La Laguna na Tenerife, kde jsem měl možnost otevřeně hovořit s poslanci kanárského autonomního parlamentu o jejich preferencích stran budoucího statusu tohoto souostroví.

Pracujete na Úřadu vlády na Odboru koordinace evropských politik. Co je předmětem Vaší práce?

Na Úřadu vlády se starám o koordinaci evropských politik v oblasti vnitřních věcí. V praxi to znamená přípravu podkladových materiálů na jednání předsedy vlády k aktuálně rezonujícím tématům v mé agendě, tedy zejména k problematice migrace a boje proti terorismu. Úzce spolupracuji s gesčně příslušnými resorty, přičemž bdím nad tím, aby ČR na všech jednáních zastávala pozici, jež je kontinuální a v souladu s postojem vlády ČR. Má současná pracovní pozice, poněkud staromilsky označovaná jako vládní rada, mi rovněž dává možnost účastnit se mnoha zajímavých jednání i na té nejvyšší úrovni.

Plynně hovoříte nebo máte určité znalosti osmi světových jazyků. Jaký je Váš tip, jak se naučit cizí jazyk?

Je to hlavně otázka vůle, výdrže a nezbytné praxe. Na počátku musíte disponovat chutí a odhodláním se nový jazyk naučit. To ovšem nestačí. Pokud nebudete nuceni daným jazykem určitou dobu komunikovat na pravidelné denní bázi, jen stěží dosáhnete plynné znalosti. Účast v programu Erasmus+ je proto ideální příležitostí, jak si cizí jazyk osvojit. Při studiu cizího jazyka Vám určitě pomůže i sledování filmů v originálním znění s titulky rovněž v původním znění nebo monitoring zahraničních médií. Jak jsem již uvedl, pobyt v dané zemi a pravidelný kontakt s rodilými mluvčími to však nenahradí.

Vaším velkým koníčkem je kinematografie. Jaké máte nejraději filmy?

Nejradši mám filmy, u nichž se pobavím, něco zajímavého se dozvím nebo které mě donutí přemýšlet (mám na mysli věci hlubší než pouze spletitý děj). Ideální pochopitelně je, když se vše sejde v jednom snímku. Z nejnovějších filmů mohu doporučit jihokorejský psychologický thriller Komorná nebo německou tragikomedii Toni Erdmann. Mou srdeční záležitostí jsou ovšem filmy noir, například Wilderova Pojistka smrti z roku 1944.