SOCIÁLNÍ SÍTĚ
ČLENSTVÍ


PROJEKTY
STUDUJ POLITIKU
Politologie
Doktorské studium
Politologie
Ke stažení
Stáhněte si tento dokument:


Základní informace o oboru

Doktorský studijní program Politologie je organizovaný Katedrou politologie IPS ve spolupráci s Ústavem politologie FF UK, přihlášku si ale uchazeči musí podat vždy na konkrétní fakultu. Program je akreditován jako čtyřletý a poskytuje varianty prezenčního a kombinovaného studia. Studium je založeno na individuálním studijním plánu, který po nástupu ke studiu sestavuje student ve spolupráci se svým školitelem, který je vždy přiřazen ke konkrétní fakultě. Individuální studijní plán musí obsahovat studijní povinnosti stanovené rámcovým studijním plánem.


Student musí v průběhu studia absolvovat povinné kurzy stanovené rámcovým studijním plánem, složit předepsané zkoušky, publikovat dílčí výsledky svého výzkumu a na jeho základě následně napsat disertační práci a splnit další povinnosti stanovené individuálním studijním plánem, příp. vyplývající z postavení studenta interní formy studia. Během studia by student měl absolvovat nějakou formu zahraniční stáže či výzkumného pobytu.


Studenti interní formy studia se aktivně zapojují do práce katedry, účastní se odborných akcí organizovaných katedrou či IPS a pomáhají při zajišťování organizačně administrativních úkolů katedry.


Studium v doktorském programu je upravováno Studijním a zkušebním řádem UK, Pravidly pro organizaci studia a Opatřením děkana o doktorském studiu.


Oborové zaměření

Doktorské studium politologie jako multidisciplinární vědní obor vybavuje své absolventy znalostmi v oblasti komparativní politologie, teorii a analýzy demokracie, problematice víceúrovňového vládnutí (s důrazem na problematiku demokratického vládnutí na různých úrovních tj. celostátní, regionální i komunální), decentralizace, separatismu i dalších aspektů politologické analýzy (např. politické geografie a analýzy evropské i světové úrovně vládnutí v historickém kontextu). Program umožňuje rovněž profilaci doktorandů se zaměřením na politickou teorii a dějiny politických idejí.


Podmínky k přijetí ke studiu

Konkrétní termíny, informace k přijímacímu řízení a náležitostem přihlášky do doktorského studia naleznete na stránkách FSV. Obecné informace o přijímacím řízení lze nalézt přímo v aplikaci příjímacího řízení zde, konkrétní podmínky pro obor politologie studovaný v českém jazyce v prezenční formě pak zde, v kombinované formě zde.


Podmínkou přijetí ke studiu je řádné ukončení studia v magisterském studijním programu politologie (resp. společenské vědy jako historie či sociologie apod.) doložené vysokoškolským diplomem, případně osvědčením o uznání oborově relevantního vysokoškolského vzdělání v České republice.


Přijímací zkouška je vedena formou pohovoru o projektu navrhované disertační práce včetně důrazu na oborové znalosti uchazeče.


Elektronickou či papírovou přihlášku je nutné podat či odeslat nejpozději 30. dubna 2019. Žádost o povolení přijímací zkoušky prostřednictvím videokonference naleznete zde.


Projekt dizertační práce

Do 31. května 2019 předloží uchazeč projekt své disertační práce současně v papírové formě na Centrum doktorských studií IPS (U Kříže 8, 158 00 Praha 5 - Jinonice) a elektronicky na adresu .


Projekt v rozsahu 6-7 normostran (1800 znaků na stránku včetně mezer) musí obsahovat následující části:


• stručný úvod do zpracovávané problematiky,

• vymezení tématu,

• cíl a pracovní hypotézu,

• základní metodologická východiska,

• uvažovanou strukturu práce,

• stručný rozbor stavu výzkumu a případně pramenné základny.


Přijímací komise hodnotí:


a) Kvalitu projektu po obsahové i formální stránce a především schopnost uchazeče odůvodnit zvolené téma a zasadit jej do širšího časového, věcného, resp. badatelského kontextu (relevantnost navrženého tématu disertační práce v kontextu současného českého, resp. mezinárodního výzkumu).

b) Uchazeč musí přesvědčivě doložit, že navrhované téma projektu buď nebylo dosud vůbec zpracováno, nebo není zpracováno dostatečně a že práce na tématu je přínosem k dosavadnímu stavu bádání (tj. přináší nové empirické a teoretické poznatky nebo originální, dosud neuplatněné metodologické postupy apod.).


Rozhodujícím kritériem pro hodnocení uchazeče je:


a) Kvalita projektu disertační práce, jehož koncepci, teoretická i metodologická východiska musí být uchazeč schopen obhájit v přijímacím pohovoru.

b) Motivace ke studiu vycházející ze seznamu přečtené literatury, který je uchazeč povinen předložit při ústní části přijímací zkoušky (seznam musí obsahovat nejméně 30 odborných titulů).

c) Přijímací komise při hodnocení přihlíží i k celkovému odbornému profilu uchazeče a jeho případné dosavadní přednáškové a publikační činnosti.


V přijímací zkoušce může uchazeč získat maximálně 60 bodů.


Maximální bodové hodnocení:


a) za 1. část přijímacího pohovoru týkající se navrženého projektu je 40 bodů,

b) za 2. část zohledňující orientaci v oboru na základě předloženého seznamu prostudované odborné literatury 20 bodů.


Poté, co se přijímacímu řízení podrobí všichni kandidáti a kandidátky, vypracuje přijímací komise zápis. Jeho součástí je bodové ohodnocení uchazečů a stanovení jejich pořadí podle počtu získaných bodů.


Maximální bodové hodnocení přijímací zkoušky je 60 bodů. Bodovou hranici pro přijetí stanoví děkanka s přihlédnutím k počtu uchazečů skládajících přijímací zkoušku a kapacitním možnostem fakulty.


Předpokládané termíny pohovorů jsou stanoveny na červen.


Podrobné informace ke studiu naleznete také v Handbooku pro doktorandy oboru Politologie .


Pro případné další informace o přijímacím řízení kontaktujte Mgr. Kateřinu Vovsovou - ze studijního oddělení fakulty.



Výběr školitele

Lze pouze ze schválených školitelů. Je nezbytné, aby se uchazeči řídili skutečností, že doktorský studijní program Politologie je organizován společně FSV UK a FF UK. Daný školitel tedy vždy patří ke konkrétnímu pracovišti a nelze to měnit.


Schválenými školiteli na FSV UK jsou:


• Brunclík, Miloš PhDr., Ph.D.

• Franěk, Jakub Mgr., Ph.D.

• Charvát, Jan Mgr., M.A., PhD.

• Jüptner, Petr PhDr., Ph.D.

• Kubát, Michal Doc. PhDr., Ph.D.

• Perottino, Michel Doc., Ph.D.

• Riegl, Martin Mgr., PhD.

• Romancov, Michael PhDr., Ph.D.

• Říchová, Blanka Prof. PhDr., CSc., dr. h. c.

• Salamon, Janusz Ph.D.


Schválenými školiteli na FF UK jsou:

• Barša, Pavel Prof., Ph.D.

• Bíba, Jan Mgr., Ph.D.

• Bílková, Veronika Doc., JUDr., Ph.D.

• Doubek, Vratislav Prof., Ph.D.

• Hesová, Zora M.A., Ph.D.

• Kocian, Jiří Prof., PhDr., CSc.

• Slačálek, Ondřej PhDr., Ph.D.

• Štefek, Martin Mgr., Ph.D.

• Wintr, Jan Doc., JUDr., Ph.D.

• Znoj, Milan Doc. PhDr., Ing., CSc.


Potencionální témata disertačních prací pro akademický rok 2019/2020

PhDr. Miloš Brunclík, Ph.D.

• Význam členství v politických stranách soudobých demokracií

• Role hlavy státu v parlamentních režimech


Mgr. Jan Charvát, M.A., Ph.D.

• Proměny krajní pravice v Evropě

• Úspěšné radikálně levicové projekty (Syriza, Podemos aj.)

• Politizace subkultur


PhDr. Petr Jüptner, Ph.D.

• Optimalizace vojenských újezdů: vznik nových politických systémů

• Uplatňování volebního práva národnostními menšinami v české komunální politice

• Hledání unitárních aktérů v české komunální politice

• Přímá volba starostů v ČR? Zpracování návrhu řešení

• Kumulace mandátů komunálních politiků: kontext, motivy, dopady

• Hodnocení ekonomických dopadů politických rozhodnutí v oblasti regionální politiky (ve spolupráci s Univerzitou Pardubice)


doc. PhDr. Michel Perrotino, Ph.D.

• Nové formy stranictví (sociální sítě, elektronizace, apod.)

• Regionální strany v ČR. Organizace, členství a lídři

• Nové formy stranictví v ČR v komparativní perspektivě

• Stranické organizace: Formální a neformální struktura českých politických stran

• Princip a praxe vnitrostranické demokracie v českých politických stranách


PhDr. Martin Riegl, Ph.D.

• Reteritorializace politického prostoru (jako reakce na státní i nestátní hrozby

• Vliv vnějších aktérů na proces politické dezintegrace (secese)

• Geopolitika mezinárodně neuznaných států

• Violent non-state actors v geopolitice (jako projev difuze státní moci v politickém prostoru či proxy warfare mezi Saudskou Arábií, Iránem, Tureckem či Egyptem v MENA regionu): soupeření Dae´sh a Al Q.


PhDr. Michael Romancov, Ph.D.

• Geopolitika moří a oceánů

• Geopolitika a Rusko


prof. PhDr. Blanka Říchová, CSc.

• Národ a identita na přelomu 20. a 21. století.

• Regionální stranické systémy: pokus o typologii

• Historické argumenty v politice: commemoration a paměť







Politologie



Základní informace o oboru

Doktorský studijní program Politologie je organizovaný Katedrou politologie IPS ve spolupráci s Ústavem politologie FF UK, přihlášku si ale uchazeči musí podat vždy na konkrétní fakultu. Program je akreditován jako čtyřletý a poskytuje varianty prezenčního a kombinovaného studia. Studium je založeno na individuálním studijním plánu, který po nástupu ke studiu sestavuje student ve spolupráci se svým školitelem, který je vždy přiřazen ke konkrétní fakultě. Individuální studijní plán musí obsahovat studijní povinnosti stanovené rámcovým studijním plánem.


Student musí v průběhu studia absolvovat povinné kurzy stanovené rámcovým studijním plánem, složit předepsané zkoušky, publikovat dílčí výsledky svého výzkumu a na jeho základě následně napsat disertační práci a splnit další povinnosti stanovené individuálním studijním plánem, příp. vyplývající z postavení studenta interní formy studia. Během studia by student měl absolvovat nějakou formu zahraniční stáže či výzkumného pobytu.


Studenti interní formy studia se aktivně zapojují do práce katedry, účastní se odborných akcí organizovaných katedrou či IPS a pomáhají při zajišťování organizačně administrativních úkolů katedry.


Studium v doktorském programu je upravováno Studijním a zkušebním řádem UK, Pravidly pro organizaci studia a Opatřením děkana o doktorském studiu.


Oborové zaměření

Doktorské studium politologie jako multidisciplinární vědní obor vybavuje své absolventy znalostmi v oblasti komparativní politologie, teorii a analýzy demokracie, problematice víceúrovňového vládnutí (s důrazem na problematiku demokratického vládnutí na různých úrovních tj. celostátní, regionální i komunální), decentralizace, separatismu i dalších aspektů politologické analýzy (např. politické geografie a analýzy evropské i světové úrovně vládnutí v historickém kontextu). Program umožňuje rovněž profilaci doktorandů se zaměřením na politickou teorii a dějiny politických idejí.


Podmínky k přijetí ke studiu

Konkrétní termíny, informace k přijímacímu řízení a náležitostem přihlášky do doktorského studia naleznete na stránkách FSV. Obecné informace o přijímacím řízení lze nalézt přímo v aplikaci příjímacího řízení zde, konkrétní podmínky pro obor politologie studovaný v českém jazyce v prezenční formě pak zde, v kombinované formě zde.


Podmínkou přijetí ke studiu je řádné ukončení studia v magisterském studijním programu politologie (resp. společenské vědy jako historie či sociologie apod.) doložené vysokoškolským diplomem, případně osvědčením o uznání oborově relevantního vysokoškolského vzdělání v České republice.


Přijímací zkouška je vedena formou pohovoru o projektu navrhované disertační práce včetně důrazu na oborové znalosti uchazeče.


Elektronickou či papírovou přihlášku je nutné podat či odeslat nejpozději 30. dubna 2019. Žádost o povolení přijímací zkoušky prostřednictvím videokonference naleznete zde.


Projekt dizertační práce

Do 31. května 2019 předloží uchazeč projekt své disertační práce současně v papírové formě na Centrum doktorských studií IPS (U Kříže 8, 158 00 Praha 5 - Jinonice) a elektronicky na adresu .


Projekt v rozsahu 6-7 normostran (1800 znaků na stránku včetně mezer) musí obsahovat následující části:


• stručný úvod do zpracovávané problematiky,

• vymezení tématu,

• cíl a pracovní hypotézu,

• základní metodologická východiska,

• uvažovanou strukturu práce,

• stručný rozbor stavu výzkumu a případně pramenné základny.


Přijímací komise hodnotí:


a) Kvalitu projektu po obsahové i formální stránce a především schopnost uchazeče odůvodnit zvolené téma a zasadit jej do širšího časového, věcného, resp. badatelského kontextu (relevantnost navrženého tématu disertační práce v kontextu současného českého, resp. mezinárodního výzkumu).

b) Uchazeč musí přesvědčivě doložit, že navrhované téma projektu buď nebylo dosud vůbec zpracováno, nebo není zpracováno dostatečně a že práce na tématu je přínosem k dosavadnímu stavu bádání (tj. přináší nové empirické a teoretické poznatky nebo originální, dosud neuplatněné metodologické postupy apod.).


Rozhodujícím kritériem pro hodnocení uchazeče je:


a) Kvalita projektu disertační práce, jehož koncepci, teoretická i metodologická východiska musí být uchazeč schopen obhájit v přijímacím pohovoru.

b) Motivace ke studiu vycházející ze seznamu přečtené literatury, který je uchazeč povinen předložit při ústní části přijímací zkoušky (seznam musí obsahovat nejméně 30 odborných titulů).

c) Přijímací komise při hodnocení přihlíží i k celkovému odbornému profilu uchazeče a jeho případné dosavadní přednáškové a publikační činnosti.


V přijímací zkoušce může uchazeč získat maximálně 60 bodů.


Maximální bodové hodnocení:


a) za 1. část přijímacího pohovoru týkající se navrženého projektu je 40 bodů,

b) za 2. část zohledňující orientaci v oboru na základě předloženého seznamu prostudované odborné literatury 20 bodů.


Poté, co se přijímacímu řízení podrobí všichni kandidáti a kandidátky, vypracuje přijímací komise zápis. Jeho součástí je bodové ohodnocení uchazečů a stanovení jejich pořadí podle počtu získaných bodů.


Maximální bodové hodnocení přijímací zkoušky je 60 bodů. Bodovou hranici pro přijetí stanoví děkanka s přihlédnutím k počtu uchazečů skládajících přijímací zkoušku a kapacitním možnostem fakulty.


Předpokládané termíny pohovorů jsou stanoveny na červen.


Podrobné informace ke studiu naleznete také v Handbooku pro doktorandy oboru Politologie .


Pro případné další informace o přijímacím řízení kontaktujte Mgr. Kateřinu Vovsovou - ze studijního oddělení fakulty.



Výběr školitele

Lze pouze ze schválených školitelů. Je nezbytné, aby se uchazeči řídili skutečností, že doktorský studijní program Politologie je organizován společně FSV UK a FF UK. Daný školitel tedy vždy patří ke konkrétnímu pracovišti a nelze to měnit.


Schválenými školiteli na FSV UK jsou:


• Brunclík, Miloš PhDr., Ph.D.

• Franěk, Jakub Mgr., Ph.D.

• Charvát, Jan Mgr., M.A., PhD.

• Jüptner, Petr PhDr., Ph.D.

• Kubát, Michal Doc. PhDr., Ph.D.

• Perottino, Michel Doc., Ph.D.

• Riegl, Martin Mgr., PhD.

• Romancov, Michael PhDr., Ph.D.

• Říchová, Blanka Prof. PhDr., CSc., dr. h. c.

• Salamon, Janusz Ph.D.


Schválenými školiteli na FF UK jsou:

• Barša, Pavel Prof., Ph.D.

• Bíba, Jan Mgr., Ph.D.

• Bílková, Veronika Doc., JUDr., Ph.D.

• Doubek, Vratislav Prof., Ph.D.

• Hesová, Zora M.A., Ph.D.

• Kocian, Jiří Prof., PhDr., CSc.

• Slačálek, Ondřej PhDr., Ph.D.

• Štefek, Martin Mgr., Ph.D.

• Wintr, Jan Doc., JUDr., Ph.D.

• Znoj, Milan Doc. PhDr., Ing., CSc.


Potencionální témata disertačních prací pro akademický rok 2019/2020

PhDr. Miloš Brunclík, Ph.D.

• Význam členství v politických stranách soudobých demokracií

• Role hlavy státu v parlamentních režimech


Mgr. Jan Charvát, M.A., Ph.D.

• Proměny krajní pravice v Evropě

• Úspěšné radikálně levicové projekty (Syriza, Podemos aj.)

• Politizace subkultur


PhDr. Petr Jüptner, Ph.D.

• Optimalizace vojenských újezdů: vznik nových politických systémů

• Uplatňování volebního práva národnostními menšinami v české komunální politice

• Hledání unitárních aktérů v české komunální politice

• Přímá volba starostů v ČR? Zpracování návrhu řešení

• Kumulace mandátů komunálních politiků: kontext, motivy, dopady

• Hodnocení ekonomických dopadů politických rozhodnutí v oblasti regionální politiky (ve spolupráci s Univerzitou Pardubice)


doc. PhDr. Michel Perrotino, Ph.D.

• Nové formy stranictví (sociální sítě, elektronizace, apod.)

• Regionální strany v ČR. Organizace, členství a lídři

• Nové formy stranictví v ČR v komparativní perspektivě

• Stranické organizace: Formální a neformální struktura českých politických stran

• Princip a praxe vnitrostranické demokracie v českých politických stranách


PhDr. Martin Riegl, Ph.D.

• Reteritorializace politického prostoru (jako reakce na státní i nestátní hrozby

• Vliv vnějších aktérů na proces politické dezintegrace (secese)

• Geopolitika mezinárodně neuznaných států

• Violent non-state actors v geopolitice (jako projev difuze státní moci v politickém prostoru či proxy warfare mezi Saudskou Arábií, Iránem, Tureckem či Egyptem v MENA regionu): soupeření Dae´sh a Al Q.


PhDr. Michael Romancov, Ph.D.

• Geopolitika moří a oceánů

• Geopolitika a Rusko


prof. PhDr. Blanka Říchová, CSc.

• Národ a identita na přelomu 20. a 21. století.

• Regionální stranické systémy: pokus o typologii

• Historické argumenty v politice: commemoration a paměť